Severoatlantická aliance (NATO) dlouhodobě plní roli hlavního pilíře evropské bezpečnostní architektury. Tato vojenská aliance tak má klíčový význam i pro zajišťování bezpečnosti České republiky, a tedy i českého občana. S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se však i pojí obavy z budoucnosti transatlantické bezpečnostní a obranné spolupráce. Poté, co prezident Trump nevyloučil použití vojenské síly k získání kontroly nad územím členského státu Aliance – Grónskem, nebo zpochybnil platnost amerických obranných závazků vůči aliančním partnerům, má smysl se ptát, jaký dopad bude mít Trumpův návrat na samotnou Severoatlantickou alianci.

Válka na Ukrajině vstoupila do dalšího roku a nyní se nachází na křižovatce, kdy se vývoj může začít ubírat několika směry. Unavená a vyčerpaná Ukrajina začíná čelit nejisté podpoře Západu a Rusko využívá každé příležitosti k posílení své pozice. Jakou roli sehrají USA pod vedením Donalda Trumpa? Bude Evropa schopna převzít větší odpovědnost? Eskaluje konflikt do nebezpečnějších rozměrů nebo bude zmrazen? Tento článek se zaměřuje na čtyři klíčové scénáře, které by v roce 2025 mohly rozhodnout o budoucnosti nejen Ukrajiny, ale i celého mezinárodního uspořádání.

Mezi 14. a 16. únorem se uskutečnila tradiční Mnichovská bezpečnostní konference. Letos s ní byla spojena velká očekávání. Nová americká administrativa Donalda Trumpa se prostřednictvím viceprezidenta J. D. Vanceho a ministra zahraničí Marca Rubia setkala s představiteli evropské bezpečnosti.

Výsledkem konference však nebylo nic konkrétního – pouze šok evropských lídrů nad přístupem nové administrativy Donalda Trumpa k Ukrajině a evropským záležitostem. Jaké závěry přinesla Mnichovská bezpečnostní konference a co můžeme očekávat v dalším vývoji světové bezpečnostní politiky?

Guvernér české národní banky Aleš Michl navrhl, aby se 5 procent státních rezerv skládalo z bitcoinů. Připouští vysokou volatilitu tohoto krypto aktiva, ale zároveň poukazuje například na vytvoření ETF společností BlackRock. Jako podporu pro svoje konání poukázal na kroky administrativy Donalda Trumpa. Christine Lagarde, hlava Evropské centrální banky, si je jistá, že bitcoin nebude ve státních rezervách žádné centrální banky a že je bitcoin spojen s praním špinavých peněz a se zločineckými aktivitami.

Česká republika (ČR) v současnosti čelí mimořádně špatné bezpečnostní situaci. I přesto, že riziko přímého vojenského ohrožení svrchovanosti a územní celistvosti ČR zůstává nízké, tváří v tvář ruskému agresivnímu chování je pravděpodobnost přímého vojenského útoku proti území českého státu nejvyšší od konce studené války. Aktuální bezpečnostní strategie ČR dále uvádí, že bezpečnost území ČR mohou přímo vojensky ohrozit zejména letectvo nepřítele, balistické rakety, bezpilotní letouny nebo zpravodajské diverzní a sabotážní operace. Český stát také čelí hrozbě mezinárodního terorismu a je vystavován systematickému nepřátelskému hybridnímu působení, a to především ze strany Ruska a Číny. Vládní strategické dokumenty v tomto ohledu zdůrazňují, že klíčovým předpokladem zajištění obranyschopnosti státu je i posilování odolnosti občanů a společnosti. Za tímto účelem vláda začátkem letošního roku schválila Koncepci přípravy občanů k obraně státu 2025-2030. Co však nový strategický dokument obsahuje? A jakým způsobem se má příprava občanů k obraně státu v následujících letech proměnit?

Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se otázky energetické bezpečnosti a závislosti staly ústředním tématem veřejné diskuse. Rusko využilo závislosti EU na dodávkách svého zemního plynu a po zahájení války omezilo export této strategické suroviny. Tento krok způsobil v mnoha zemích EU energetickou krizi, která oslabila hospodářství a výrazně přispěla k růstu inflace. Podle odborníků energetická krize oslabila například německou ekonomiku, která je považována za hlavní motor evropského hospodářství. EU si uvědomila svou zranitelnost a byla nucena hledat nové dodavatele plynu, což vedlo ke stabilizaci dodávek. Přesto EU nyní čelí dalším výzvám. Jaký je současný stav energetické bezpečnosti EU v otázce zemního plynu?

V listopadu minulého roku Evropský parlament schválil novou Evropskou komisi vedenou Ursulou von der Leyenovou. Ta ve svém červencovém projevu, který předcházel jejímu znovuzvolení do pozice předsedkyně Evropské komise, vytyčila posilování evropské bezpečnosti a obranyschopnosti před vnějšími hrozbami jako jednu ze svých hlavních priorit, přičemž vyzvala k ustanovení „skutečné“ Evropské obranné unie. Ambice Evropské komise v oblasti obrany však byly takto pojmenovány už dříve. Již bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se v roce 2017 přihlásil k záměru vytvořit Evropskou obrannou unii, a to do roku 2025. Jak ale napovídají výše uvedená slova staronové předsedkyně Evropské komise, tento cíl se nepodařilo uspokojivě naplnit. Povede se nové Evropské komisi „skutečnou“ Evropskou obrannou unii vybudovat? A co tyto ambice znamenají pro českého občana?